ETF vs. aktivní fondy: 20 let dat, jeden jasný závěr

Debata mezi pasivním a aktivním investováním není nová. Jenže v českém prostředí ji lidé vedou spíše na základě pocitů nebo marketingových materiálů fondů než na základě skutečných dat. Proto jsme vzali výsledky SPIVA Europe Scorecard za posledních dvacet let, přidali data o poplatcích fondů dostupných českým investorům přes investiční platformy a spočítali, jak velká část aktivně řízených fondů v jednotlivých kategoriích překonala svůj index po odečtení poplatků. Výsledek: v horizontu 15 a více let podíl aktivních fondů, které index překonají, klesá pod 15 % ve většině kategorií. To není filosofie – to jsou čísla z veřejně dostupné databáze. Pokud ti poradce nebo banka nabízí aktivně řízený fond s TER (celkový nákladový poměr) nad 1,5 %, tato data jsou přesně ten kontext, který potřebuješ k rozhodnutí.

ETF nejsou bez nevýhod. Pasivní nástroje přesně kopírují index – včetně jeho propadů. Pokud index MSCI World klesne o 30 %, tvůj ETF klesne také. Aktivní správce má teoreticky nástroje, jak ztráty tlumit nebo využít volatility. Jenže data ukazují, že v průměru tyto nástroje nezatáhne správně ani většina profesionálů. Problém není schopnost správců – je to matematika: z každého výnosu se odečtou poplatky, a čím vyšší poplatky, tím těžší je překonat pasivní alternativu. Nejrozumnější strategie pro většinu retail investorů v ČR je kombinovat nízkonákladové ETF jako základ portfolia a aktivní přístup aplikovat jen na malou část, kde máš skutečnou informační výhodu nebo specifický cíl. Nejde o dogma – jde o to, co data konzistentně ukazují po dobu dvou dekád.